Archiv

KoneFF

… a je konec. Poslední (18.) ročník Festivalu fantazie uběhl jako voda a za těch sedm let, které mohu hodnotit, mi přišel jako absolutně nejlepší. Skvělý program, nádherné kostýmy a hlavně – úžasní lidé.

 

Poníci… poníci všude!

Asi první věc, která návštěvníka trkla, byla kvanta poníkovských kostýmů. A bylo naprosto jedno, jestli se jednalo o mladé děvče nebo o chlapa ve středních letech. Postavy z MLP letos zaplavily festival stejně, jako to loni udělali kostičkáři. Některé kostýmy vypadaly velmi povedeně a autoři (autorky) si na nich dali očividně hodně záležet. Jiné byly poněkud… podivné, ale i tak povětšinou splnily svůj účel – ukázat, že poníci prostě válejí!

Ale nebyly tu jen samé Futtershy (Flutterguys) a Pinkie Pie (Creepy Pie). Spousta návštěvníků přišla v kostýmech postav z videoher (např. WoW, The Legend of Zelda, Tomb Rider), všemožných filmů (Star Wars, Harry Potter, Pátý element, Sweeney Todd), knížek a seriálů (Hra o trůny, Star Trek, Glee) a dalších fenoménů. Mohli jsme vidět téměř kompletní posádku Firefly (aspoň něco, Firefly byla letos zoufale zanedbaná!) nebo velkou spoustu Doktorů a jejich společnic a několik TARDIS a Daleků, kteří oslavovali 50. výročí Doctora Who.

 

Kam jsme to chodili, a co dělali

Program byl letos nesmírně nabitý. Přednášky, workshopy, ceremoniály, filmy, výstavy a další. Pokud člověk ráno u toustové snídaně nenaplánoval program na celý den, leckdy mu utekla spousta zajímavých přednášek, které nestíhal. Ale to obvykle stejně nakonec nevadilo, protože se i v případě „volného času“ vždycky našla nějaká zábava – ať už posezení na RohConu s kafíčkem z KaF(F)ekáry, zmrzlinou nebo nějakou sváčou ze Sokolovny/KD/(doplňte dle svého).

Pár lidí si mi stěžovalo na sestavení programu – první tři dny člověk nevěděl kam dřív, další tři dny se nic nedělo a další tři dny opět spousta zajímavých věcí v jeden čas. Dát Doctora Who do pidisálečku v Hale také bylo velmi nešťastné. Nicméně i přes tato omezení se dalo vždycky „všecko zařídit“.

Z programu bych asi vypíchla Potterovské snídaně, které po ránu opravdu bodly a donutily člověka vstát před 10 hodinou. Samozřejmě workshopy – hlavně ten tříhodinový poníkovský s poslechem dubstepové poníkovské hudby, ze kterého člověk neodcházel stejný, jako byl předtím. Dále všelijaké soutěže (hlavně ta speciální seriálová/filmová od Martyho), doprovodné programy (CoFFplay, herci), PÁRTY (opět nezapomenutelná Glee párty, která je tradičně nejlepší akcí celého FFka!), přednášky Videačesky (velmi profesionální) a další a další. Jo a taky jukeboxy a zpívánky všeho druhu! A deskovky! (i když tam zoufale chyběl Dixit)

Z herců jsem měla štěstí zajít „jen“ na Davida Nykla. Nelituju. Byl tu už po stopadesáté a pokaždé je to zábava. Ukázal, že by obstál jak ve velení Atlantis, tak FFka. Akorát škoda, že nám nepověděl žádnou veselou historku z natáčení.

PonyThor!, autorka: Amyee

Kino

Letos jsem měla čas a náladu jen na tři filmy: Iron Mana 3, Muže z oceli a Star Trek: Into darkness. Na prvním i posledním už jsme byli v kině dříve, takže vlastně jen ten Superman pro mě byla novinka. Ve všech případech se diváci smáli a komentovali a smáli. U Iron Mana to bylo jasné – je to skvělý film plný vtipů a narážek. U Star Treku se to dalo pochopit. Jedni se smáli, protože jim to přišlo směšné, další se smáli, protože slash. U Muže z oceli to byl povětšinou smích z lístosti. Buď se to lidem nelíbilo, nebo byli příliš unavení, protože na konci MzO nikdo netleskal, a to se ještě (co si pamatuju) v kině u tak velkého bijáku nestalo. Co se dá dělat.

 

Egocentrický odstavec

Ráda bych poděkovala všem, kdo dorazili na mé přednášky (Hvězdní hosté v TBBT, Jak dobře znáte TBBT a promítání TRHPS), a to hlavně návštěvníkům promítání The Rocky Horror Picture Show. Opravdu mě potěšilo, že všichni tančí, zpívají a tak dále. Příště bude Rocky Horror jukebox. Prostě musí být!

 

Zbytek po dělení nulou…

Děla se spousta jiných věcí, a ty je potřeba zmínit přeci. Za prvé – bylo tam podezřele moc policejních aut. Prý se někdo pokoušel o vloupání (pravděpodobně místní – resp. ne návštěvník FFka), ale moc mu to nevyšlo, protože vloupat se na místo, kde se to hemží superhrdiny a Pravda vítězí, je zbytečný a hloupý podnik. Ve sprše na Smetánce prý taky byli strážci zákona. Ale s tím se dokážu smířit.

Ráda bych taky pozdravila toho, kdo roznesl na festivalu moribundus a díky němu se polovina fantazáků po FFku odebrala na KriplCon ;).

To bude asi všecko. Je toho málo, vím. Ale kdo by si taky všecko pamatoval. Návrat do reality je tvrdší, než se zdá.

Fotky, reportáže a podobné ohlasy najdete TADY, protože tahleta osoba (jakože já) neumí fotit a nefotí.

Posádka Firefly, foto: Tomáš Turčan, 2013

Reklamy